Úsporné žárovky - princip, schema zapojení Stručný popis          Základem "úsporek" je elektronický předřadník - t.j. v principu síťový usměrňovač s filtrací ( většinou 4 x 1N4007 a elektrolyt 4M7 - 10M / 400V s předřadným rezistorem cca 0.5 - 2R / 1W pro omezení nabíjecí proudu elektrolytu ), následuje obvod měniče (IR2153 s mosfetem nebo tranzistorový samokmitající, frekvence spínání od 30 do 50kHz i více, podle typu, tranzistorové samokmitající zpětnovazební před zapálením kmitají o na 80kHz ) a výstupní přizpůsobení s výbojkou ( někdy s odpojováním žhavení vlákna výbojky šetřící její životnost ). Tyto obvody jsou bohužel zkonstruovány tak, že předpokládají na vstupu minimálně 180V AC pro spolehlivou činnost. Pokud je napětí nižší, po rozsvícení ( soft start měniče a zapálení výboje ve výbojce ) vzhledem ke zvýšenému proudovému odběru poklesne napětí pod udržovací mez výboje, nehledě, že měnič při nižším napětí nemusí ani naběhnout, resp. vypadává z kmitů. Výsledkem je blikání "úsporky". Triaková regulace je u těchto "úsporek" neúčinná/nespolehlivá ( vlastně spolehlivá regulace těchto úsporných "šuntů" ani neexistuje ). Triaková regulace spočívá ve změně střídy výstupního napětí ( proporcionální regulace triakem - úhel otevření triaku, časování se odpočítává při průchodu fáze nulou pro každou půlperiodu, tj. 100x za vteřinu, tedy pevná frekvence spínání, mění se střída uzavření/otevření triaku, po sepnutí triaku jím prochází proud, dokud jeho hodnota nepoklesne pod přídržný proud - ukončení sepnutí nejpozději při průchodu nulou u čistě činné zátěže, tj. účiník 1). Na zátěži ( žárovce ) je tak napětí úměrné úhlu otevření a to od 0V do maxima. Schemata několika různých provedení úsporných žárovek.